2. konjugace

Vydáno dne 06.10.2008

V tomto výkladu se podíváme na další konjugační typ.



2. konjugace

Podíváme se na další konjugační typ. Určitě vás potěší, že koncovky slovesných osob jsou stále stejné, liší se jen kmenová samohláska.

Použijme jako vzor sloveslo videó, ére, vídí, vísum - vidět

2. konjugace
videóvidímvideorjsem viděn
vidésvidíšvidérisjsi viděn
videtvidívidéturje viděn
vidémusvidímevidémurjsme viděni
vidétisvidítevidéminíjste viděni
videntvidí onividenturjsou viděni

Rozkazovací způsob: vidé - viz (nikoli viď) a vidéte - vizte (nikoli viďte)

Jak poznám, zda sloveso patří k 1. či 2. (nebo 3, 4.) konjugaci? Nepoznám, musím se naučit. Slovesa první konjugace jsou zakončena v infinitivu na -áre, slovesa 2. konjugace na -ére. (Budeme-li hodně puntičkářští, můžeme debatovat o jiné kmenové samohlásce, toho si určitě všimnete, v 1. konjugaci je určujícím znakem -á-, ve druhé -é- atp.)

cantás - zpíváš, 1. konjugace (cantó, -áre)

délés - ničíš, 2. konjugace (déleó, -ére)

exercétur - je cvičen, je procvičován, 2. konjugace (exerceó, -ére)

labórant - pracují (labóró, -áre)

tenent - držejí (teneó, -ére)

Přepis bublinkové nápovědy: