Fasti Romani

Vydáno dne 21.09.2008

Ve starověkém Římě neměli náš kalendář. Datumy Římanů měly málo společného s těmi našimi dnešními. V tomto článku je vysvětleno, jak můžeme naše datum převést na ty římské a naopak. K tomu musíme znát i názvy měsíců v latine, které se v tomto článku také vyskytují.



Římský kalendář

Staří Římané to měli s kalendářem tak trochu jinak, než jak to máme my. V první řadě nepočítali dny, které uběhly od počátku měsíce, nýbrž se řídili třemi významnými daty, do kterých pak dopočítávali zbývající dny. Než se na to vrhneme, projdeme si nepostradatelná slovíčka:

fasti

Fasti, orum, m. - kalendář (pomnožné, vyskytuje se tedy jen v množném tvaru, ačkoliv je význam v jednotném čísle)

Názvy měsíců

Ianuarius, i, m. - leden
Februarius, i, m. - únor
Martius, i, m. - březen
Aprilis, is, m. - duben
Maius, i, m. - květen
Iunius, i, m. - červen
Iulius, i, m. - červenec
Augustus, i, m. - srpen
September, is, m. - září
October, is, m.- říjen
November, is, m. - listopad
December, is, m. - prosinec

Teď, když známe názvy měsíců, které jsou výhradně maskulina a řadí se do druhé či třetí deklinace, se můžeme podívat na tři důležitá data v římském kalendáři:

Kalendae, arum, f. - Kalendy, první den v měsíci, zkratkou Kal.

Nonae, arum, f. - Nóny, pátý nebo sedmý den v měsíci, zkratkou Non.

Ides, uum, f. - Idy, třináctý nebo patnáctý den v měsíci., zkratkou Id.

Nony a Idy s pozdějším termínem, čili sedm a patnáct, se vyskytují POUZE v těchto čtyrech měsících:

Kdybyste si tyto měsíce nemohli zapamatovat, zkuste zkratku MILMO. Martius IuLius Maius October.

Hlavní den

Jestliže byl právě jeden z hlavních dnů, čili Kalendy, Nony nebo Idy, pak se užíval výraz dne spolu s daným měsícem v abaltivu.

Kalendis Octobribus

Kalendis Ianuariis

Nonis Februariis

Nonis Martiis

Idibus Iuliis

Idibus Iuniis

Den před

Den před hlavními dny byl doprovázen výrazem pridie , k němu se připojoval výraz dne a měsíc, oba dva v akuzativu.

pridie Kalendas Ianuarias
Doslova by to znamenalo "den před lednovými Kalendami", to znamená "den před prvním lednem"

pridie Kalendas Martias

pridie Nonas Apriles

pridie Nonas Iulios

pridie Idus Septembres

pridie Idus Octobres

Jiné dny

Jsou označovány vždy výrazem a.d. a pojí se s akuzativem.

Přepočet z našeho data na římské

  1. Najdeme nejbližší hlavní den, který bude následovat
  2. Jsou-li to Kalendy, připočteme dva dny k současnému měsíci
  3. Jsou-li to Nony nebo Idy, připočteme k nim jeden den
  4. Od záskaného čísla odečteme datum, které převádíme

Příklad:

Dnes je 16.9.

Jelikož Nony a Idy už v září byly, nejbližší nadcházející hlavní den jsou až říjnové Kalendy (1.10.).

Kalendy budou v říjnu, to znamená, že současný měsíc - září - má 30 dní a k této hodnotě dva dny připočteme, čili 32.

Od tohoto čísla odečteme datum, které převádíme, tedy to dnešní - 16.9:
32 - 16 = 16

Toto datum v římském kalendáři by tedy bylo zapsáno jako a.d. XVI. Kalendas Octobres

Dnes je 11.7.

Nejbližším hlavním dnem jsou Idy.

Je červenec, to znamená, že podle MILMO jsou v tomto měsíci Idy až 15. den.

K Idám, jak již bylo řečeno, se přičítá jeden den, čili vyjde nám 16.

Od tohoto čísla odečteme datum, které převádíme:
16 - 11 = 5

Toto datum bude a.d. V. Idus Iulias

 

Přepočet z římského data na naše

  1. Podíváme se, do kterého dne se dopočítává
  2. K Nonám a Idám připočteme jeden den
  3. V případě, že to budou Kalendy, připočteme dva dny k předešlému měsíci (to proto, že předešlý měsíc ve skutečnosti stále je, například datum a.d. II. Kalendas Decembres je stále v listopadu, řekli jsme si, že se dny dopočítávají, čili do Kalend, do prvního prosince zbývají dva dny, a před prosincem je přece listopad)
  4. Od získaného čísla odečteme datum, které převádíme

Příklad:

Datum je a.d. II. Nonas Decembres

Podíváme se na nejbližší den, který nastane, čili do kterého se dopočítává (podle zadání je vidět, že zbývají dva dny do Non v prosinci, takže Nony)

Přičteme k Nonám jeden den: 5 + 1 = 6

Odečteme dané datum:
6 - 2 = 4

Dnešní datum je tedy 4.12.

Datum je a.d. IX. Kalendas Apriles

Podíváme se, jaký že je ten den, který je v datu zmíněn

Jde o kalendy, to znamená, že přičteme dva dny k předešlému měsíci, než který je v datu zmíněn, čili k tomu, který je nyní, a pokud je nejbližší významný den Kalendy v Dubnu, máme stále březen, ten má 31 dní. Celková suma pak bude 33

Od tohoto čísla odečteme cifru v římském datu, čili dobu, která zbývá do Kalend (IX)
33 - 9 = 24

Převedeno na naše datum to tedy bude 24.3.

 

Přepis bublinkové nápovědy: