Vita Caroli IV #1

O tom, že císař a král Karel IV. sepsal svůj vlastní životopis, jistě všichni víte. Je škoda, že ho v dnešní době nečteme tak často, jak by si Karel IV. určitě zasloužil a byl by rád. V následujícím článku se podívejte, jak líčí svoji cestu a otravu na italském dvoře. A protože už máte s texty nějaké zkušenosti, překlad si tentokrát budete muset udělat sami. Pokud byste se přesto chtěli na něco zeptat, stačí napsat pod článek vaši otázku nebo postřeh do komentáře. Příjemnou zábavu.

Tempore illo misit pater meus in comitatum Luczemburgensem pro me. Ego autem arripui iter per civitatem Metensem , per ducatum Lothringiae, per Burgundiam et Sabaudiam usque in civitatem Lausannensem super Lacu. Deinde transivi montes Brige et veni in territorium Novariense, et abinde veni in Parasceve in civitatem Papie, quam tenebat pater meus.

In die autem Pasche, scilicet tercia die postquam veneram, intoxicata fuit familia mea, et ego divina me gracia protegente evasi, quia missa magna prolixe agebatur et communicabam in eadem et nolui conmedere ante missam. Cum autem irem ad prandium, dictum fuit michi, quod familia mea subito in infirmitatem ceciderit, et specialiter illi, qui ante prandium comederant. Ego sic aspiciens vidi hominem pulchrum et agilem , quem non cognovi, qui deambulabat coram mensa , fingens se mutum . De quo habita suspicione eum captivare feci. Qui post multa tormenta tercia die locutus est et confessus fuit, quod ipse in coquina cibariis toxicum inmiserat de iussu et procuracione Azzonis, vicecomitis Mediolanensis. De illo autem toxico fuerunt mortui: Johannes dominus de Hornkirin, Johannesde Berge, magister curie mee, Symon de Keyla, qui deserviebat mense mee, et quam plures alii.

Ego autem manebam illo tempore in monasterio sancti Augustini, ubi corpus suum iacet in Papia , de quo monasterio expulerat Ludovicus de Bavaritia abbatem et canonicos regulares illius monasterii, quos ego revocans in predictum monasterium introduxi. Deinde ivi ad patrem meum in civitatem Parmensem, et eram intrans annum sextum decimum. Pater meus autem commisit regimen omnium illorum et tuicionem mei domino Ludovico de comitibus Sabaudie , qui erat socer Azzonis Vicecomitis Mediolanensis. Recedens de Parma ivit in Franciam, et tradidit filiam suam secundogenitam, nomine Guttam, sororem meam, Johanni, fillio primogenito Philippi, regis Francie. Primogenitam autem Margaretam habebat Henricus, dux Bavarie.