Vydáno dne 06.10.2008
V tomto výkladu se podíváme na další konjugační typ.
Podíváme se na další konjugační typ. Určitě vás potěší, že koncovky slovesných osob jsou stále stejné, liší se jen kmenová samohláska.
Použijme jako vzor sloveslo videó, ére, vídí, vísum - vidět
| videó | vidím | videor | jsem viděn |
| vidés | vidíš | vidéris | jsi viděn |
| videt | vidí | vidétur | je viděn |
| vidémus | vidíme | vidémur | jsme viděni |
| vidétis | vidíte | vidéminí | jste viděni |
| vident | vidí oni | videntur | jsou viděni |
Rozkazovací způsob: vidé - viz (nikoli viď) a vidéte - vizte (nikoli viďte)
Jak poznám, zda sloveso patří k 1. či 2. (nebo 3, 4.) konjugaci? Nepoznám, musím se naučit. Slovesa první konjugace jsou zakončena v infinitivu na -áre, slovesa 2. konjugace na -ére. (Budeme-li hodně puntičkářští, můžeme debatovat o jiné kmenové samohlásce, toho si určitě všimnete, v 1. konjugaci je určujícím znakem -á-, ve druhé -é- atp.)
cantás - zpíváš, 1. konjugace (cantó, -áre)
délés - ničíš, 2. konjugace (déleó, -ére)
exercétur - je cvičen, je procvičován, 2. konjugace (exerceó, -ére)
labórant - pracují (labóró, -áre)
tenent - držejí (teneó, -ére)