Vydáno dne 06.01.2009
Podíváme se nyní na pokračování výkladu o 3. deklinaci. Tentokrát shrneme a připojíme stejnoslabičná podstatná jména.
Nejprve se podívejme ještě jednou na koncovky 3. deklinace, ty jsou totiž stále platné, jen k nim přidáme nějaká další pravidla:
Homó - je maskulinum - člověk,
soror - femininum - sestra
cor - neutrum - srdce
| pád sg. | příklady | český překlad | pád pl. | příklady | český překlad |
|---|---|---|---|---|---|
| nom. | homó, soror, cor | člověk, sestra, srdce | nom. | homin-és, soror-és, cord-a | lidé, sestry... |
| gen. | hom-in-is, soror-is, cord-is | člověk, sestry, srdce | gen. | homin-um, soror-um, cord-um | |
| dat. | homin-í, soror-í, cord-í | člověku, sestře, srdci | dat. | homin-ibus, soror-ibus, cord-ibus | |
| ak. | homin-em, soror-em, cor (cor je neutrum) | člověka, sestru, srdce | ak. | homin-és, soror-és, cord-a | |
| vok. | homó, soror, cor | člověče, sestro, srdce | vok. | homin-és, soror-és, cord-a | |
| abl. | homin-e, soror-e, cord-e | o člověku, sestře, srdci | abl. | homin-ibus, soror-ibus, cord-ibus |
"Stejnoslabičné" koncovky jsou naprosto totožné až na několik poznámek:
Mezi "stejnoslabičná" substantiva 3. deklinace patří ta, která mají stejný počet slabik v nominativu i genitivu singuláru (nic neplatí absolutně), jsou obvykle zakončena na -is a mají:
V genitivu plurálu zakončení na -ium, neutra (poznáme je podle zakončení na -e, al, ar) mají navíc v nominativu plurálu -ia, v genitivu plurálu -ium a v ablativu sg. -í.
Tedy:
| nom. sg. | homo - různosl. mask. | auris - stejnosl. fem. | cor - různosl. neutrum | mare - stejnoslabičné neutrum |
|---|---|---|---|---|
| gen. sg. | hominis | auris | cordis | maris |
| dat. sg. | hominí | aurí | cordí | marí |
| ak. sg. | hominem | aurem | cor - stejný tvar jako v nom. | mare |
| vok. sg. | homo | auris | cor | mare |
| abl. sg. | homine | aure | corde | marí (v ablativu neuter -e, -al, -ar je -í) |
| nom. pl. | hominés | aurés | corda | maria |
|---|---|---|---|---|
| gen.pl. | hominum | aurium | cordum | marium |
| dat.pl. | hominibus | auribus | cordibus | maribus |
| ak. pl. | hominés | aurés | corda | maria |
| vok. pl. | hominés | aurés | corda | maria |
| abl.pl. | hominibus | auribus | cordibus | maribus |
Pokud jde o 3. deklinaci, koncovky jsou vždy stejné s "výjimkami" u stejnoslabičných, kde je gen. pl. zakončen na -ium (místo -um) a neuter zakončených na -e, -al, -ar (která řadíme mezi stejnoslabičná), která mají v abl. sg. -í (místo -e) a v plurálu mají navíc -i (-ia, -ium, -ia).
Abychom se podívali také na nějaké ty nepravidelnosti, pak si prozačátek zapamatujte např., že substantiva stejnoslabičná mají také zakončení na -um, týká se to např.:
pater, tris m. - otec gen. pl. patr-um
máter, tris, f. - matka, gen. pl. mátr-um
fráter, tris, m. - bratr, gen. pl. frátr-um
senex, nis m. - stařec , gen. pl. sen-um
iuvenis, is, m. - mladík, gen. pl. iuven-um
canis, is, m. - pes, gen. pl. can-um
sédés, is, f. - sedadlo, gen. pl. séd-um