4. deklinace

Vydáno dne 08.02.2009

V tomto článku nás čeká výklad další deklinace, čtvrté.



Čtvrtá deklinace

Substantiva této deklinace mají genitiv singuláru zakončen na -ús a nominativ singuláru na -us (m. a f.), neutra na -ú.

Jako vzor můžeme použít lékařský décubitus pro maskulina a feminina a pro neutra např. cornú

4. deklinace
pádsg. (maskulina a feminina)pl. (maskulina a feminina)sg. (neutra)pl. (neutra)
nom.décubit-usdécubit-úscorn-úcorn-ua
gen.décubit-úsdécubit-uumcorn-úscorn-uum
dat.décubit-décubit-ibuscorn-úcorn-ibus
ak.décubit-umdécubit-úscorn-úcorn-ua
vok.décubit-usdécubit-úscorn-úcorn-ua
abl.décubit-údécubit-ibuscorn-úcorn-ibus

 

Tato deklinace má obvykle maskulina a neutra, feminin je jen několik slov, např. domus, . , Ídús, uum, f. , manus, -ús, f. , tribus, -ús, f. - , acus, -ús, f. porticus, -ús, f.


Poznámky

Takové slovo domus, -ús, f. - dům, má řadu nepravidelností, některé tvary má totiž podle 2. deklinace. Tj. nom. domus, gen. domús, dat. domuí, ak. domum, abl. domó nikoli domú, v pl. se pak může objevit v genitivu jak tvar domórum, tak domuum, v akuzativu domús i domós.

Některá substantiva se vyskytují jen v abl. sg. nátú - rodem, věkem, maior nebo minor nátú - starší nebo mladší, iussú - na rozkaz, rogátú - na žádost, prosbu.

 

Přepis bublinkové nápovědy: