Jistě jste se už někdy v našem slovníku setkali se slovesem, které se vám zdálo nějaké divné. Nekončilo totiž klasicky na -ó (jako třeba vocó, laudó...), ale mělo koncovku -or (misereor, cónfiteor...). Nejedná se však o překlep, ale o tzv. deponentní slovesa.

Název pro tato slovesa je odvozen od slovesa déponó, což znamená odkládat. Deponentní slovesa jsou taková, kterými lze vyjádřit pouze činný rod. Svůj trpný rod "odkládají", proto deponentní. To by nebylo nic neobvyklého, v češtině máme taková slovesa také. Háček je však v tom, že právě činný rod se u těchto sloves vyjadřuje trpným tvarem a činný tvar u nich vůbec neexistuje. Zní to možná trochu složitě, ale nezoufejte, nic na tom není.

Pro lepší pochopení poslouží tabulka:

Rod	Pravidelné sloveso	Deponentní sloveso
činný rod	vocó - já volám	hortor - povzbuzuji
trpný rod	vocor - jsem volán	trpný rod nelze vyjádřit!

Časování

Deponentní slovesa se dělí do čtyřech konjugací, stejně jako pravidelná slovesa. Jejich časování je naprosto shodné s časováním trpného rodu pravidelných sloves.

os.	1. konjugace	2. konjugace	3. konjugace	4. konjugace
1. sg.	hortor	fateor	loquor	largior
2. sg.	hortáris	fatéris	loqueris	largíris
3. sg.	hortátur	fatétur	loquitur	largítur
1. pl.	hortámur	fatémur	loquimur	largímur
2. pl.	hortáminí	fatéminí	loquiminí	largíminí
3. pl.	hortantur	fatentur	loquntur	lirgiuntur

Stejným způsobem to bude fungovat i v ostatních časech.

Infinitiv

Činný infinitiv deponentních sloves je shodný s trpným infinitivem pravidelných sloves. Trpný infinitiv deponentní slovesa nemají.

hortárí - povzbuzovat
fatérí - vyznávat
loquí - mluvit (pozor na zkrácený trpný infinitiv u 3. konjugace)
largírí - hojně dávat

Imperativ

Pokud znáte všechny konjugace pravidelných sloves, tak jste se až dosud nedozvěděli nic nového. Změna však nastává v imperativu. Imperativ singuláru pro deponentní slovesa je totiž shodný s činným infinitivem pravidelných sloves. Pozor na to, aby nás tento tvar nemátl!

hortáre! - povzbuzuj! - hortá!
fatére! - vyznávej! - faté!
loquere! - mluv! - loqué!
largíre! - hojně dávej! - largí!

Imperativ plurálu je shodný s tvarem pro 2. osobu množného čísla a má tak koncovku -miní.

hortáminí! - povzbuzujte! - hortáte!
fatéminí! - vyznávejte! - fatéte!
loquiminí! - mluvte! - loquite!
largíminí! - hojně dávejte! - largíte!

Slovníkový zápis

Ve slovníku deponentní slovesa poznáme podle toho, že nejsou zakončena klasicky na -ó, ale mají koncovku -or (jako první osoba trpného rodu). Také ostatní uváděné tvary jsou pasívní.

hortor, árí, átus sum povzbuzovati, pobízeti, vybízeti...
loquor, loquí, cútus sum mluviti, hovořiti...

Trpný rod

Pokud bychom chtěli deponentním slovesem vyjádřit trpný rod, například slovesem hortor říci "jsem povzbuzován", máme smůlu. Musíme si najít sloveso, které má stejný význam, ale je pravidelné.
Například imitor, árí a simuló, áre - napodobovat.

Zde se můžete on-line naučit nejběžnější deponentní slovesa a v tomto testu si můžete jejich znalost ověřit.

Přepis bublinkové nápovědy: