Naučili jste se 1. a 2. deklinaci, 1. a 2. konjugaci? Vyzkoušejte si čtení jednoduchých vět za použití základní slovní zásoby. Všechna slovíčka najdete v našem slovníku.

Ámó. Ámó té.
Famíliam meam ámó. Patriam nostram amámus. Amícitia confirmátur. Amámus fílium nostrum.

Dé amícitiá nostrá cantámus. Dé glóriá patriae nostrae cantámus. Poetae dé patriá nostrá cantant. Industria incolárum laudátur. Glória patriae á poetís laudátur. Silvae in patriá nostrá sunt. Saepe silvae procellís délentur. Viae in silvís sunt. Viam in silvá spectáte!

Virum meum ámó. Féminam meam ámó. In família mea fílius et fília sunt. Ámó fílium meum, ámó fíliam meam. Á líberís meís ámor. Valé, mí amíce, fíliumque tuum salútá meís verbís.

Ta poslední věta si zaslouží trochu vysvětlení.

Valé je v latině běžný pozdrav na rozloučenou. Přesvědčte se v tomto článku KONVERZACE.
Mí amíce - je vokativ, tj. pátý pád - oslovujeme voláme, není to úplně typický tvar, nikam ho nezařadíte, v tomto případě ale vypadá právě takto.
fíliumque - není to žádné divné nové slovo, ale složenina filium + que, což je ve skutečnosti et + filium, tj. a syna, příklonka -que se přidává za slovo a to velmi často
salútá - věřím, že jste poznali rozkazovací způsob
meís verbís - ablativ plurálu, kým čím mými slovy, česky volně ode mě (pozdravuj svého syna)