Vydáno dne 30.11.2009
V tomto článku si povíme něco o způsobu výchovy dětí ve starověkém Římě.
O tom, zda-li bude dítěti dána šance na život, či nikoli, rozhodoval otec. Po narození bylo dítě položeno na zem před otce, ten je zvedl ze země a tím je uznal za své. Pokud tak neučinil, bylo dítě pohozeno a o jeho osud se dál nikdo nestaral. Děvče dostalo po osmi dnech jméno a byla oslavena očista (slavnostní obřad (lustratio), při kterém jste byli umyti, nebo alespoň pokropeni), chlapec byl očištěn a pojmenovám devátý den. Celý obřad byl doprovázen obětinami, modlitbami a také hostinou. Dítěti zavěsili na krk kulaté pouzdro, tzv. bullu, ve kterém byl ukryt amulet, který měl dítě chránit proti začarování.
Výchovu dětí řídila matka. Ve starším období bylo cílem výchovy vychovat dítě k římským ctnostem, které byly: úcta před stářím, mravnost, zbožnost, poslušnost, prostota, sebedůvěra, vytrvalost a důstojnost v řeči i jednání. Vzorem byli dítěti sami rodiče. Otec učil své syny znát zákony, náboženské obřady, zacházet se zbraní, jezdit na koni, plavat a také číst, psát a počítat. Synové spolu s otcem navštěvovali fórum, poslouchali ostatní muže, diskuse dospělých a tím získávali své první zkušenosti. Děvčata zůstávala s matkou, učila se vést domácnost, tkát, příst, šít ale také číst a psát.
Později byly dětem dávány chůvy (nutrices), starší děti byly svěřovány učitelům - vychovatelům (paedagogi) a vychovatelkám, což byli většinou řečtí otroci a otrokyně.
Dívky zůstávaly v otcově domě, dokud se neprovdaly, vdávaly se podle vůle otcovy, často již ve 12. roce. Chlapci zůstávali doma nejméně do 16. roku svého života, kdy oblékali mužskou tógu. Oblékání tógy bylo velmi slavnostní, dělo se tak 17. března. Tento den se chlapec oblékl do mužské tógy, položil před oltářem domácích bůžků svoji předchozí, chlapeckou tógu (tóga praetexta), pouzdro s amuletem, svoje dlouhé vlasy, a poté s otcem nebo poručníkem odcházel na fórum a pak na Kapitolium, kde byl zapsán do občanských seznamů a dostal plné jméno. Nakonec obětovali Juppiterovi a pohostili přátele.
Od 17. let byl římský chlapec povinen absolvovat vojenskou službu.
Rómání aduléscentés, cum ad septimum decimum annum aetátis pervénisset, líberálibus togam praetextam puerílem pónébant et novam induere solébant, quae púra aut líbera aut virílis appellábátur. Parentés fíliós hác togá indútós in templum Iuventútis comitábantur, ut eórum nómina ibi á magistrátibus in tabulís públicís ínscríberentur. Tum démum aduléscéns cívis Rómánus évásit.