Vydáno dne 19.01.2010
Podívejme se, co to je ablativ absolutní, jak se tvoří a především, jak ho správně překládáme.
Dobře se podívejte na tyto věty:
Tarquinió Superbó régnante Pýthágorás in Italiam vénit.
Ciceróne cónsule Catilína contrá rem públicam coniúrátiónem fécit.
Nátúrá dúce erráre núlló pactó potest.
Vyznačené části jsou tzv. ablativ absolutní. Jedná se ve skutečnosti o spojení ablativu jména s participiem, které vyjadřuje nějakou dějovou okolnost. Např.:
Incipiente vere flores apparent.
Sole occidente agricola domum redit.
Róma condita régés imperáverunt.
Všimněte si, že ablativ absolutní vyjadřuje okolnost hlavního děje jen tehdy, když myšlenkový podmět není obsažen v žádném jiném členu věty. Nemůžeme tedy říct např.
hostis victus nostri milites eum persequebantur
ale museli bychom celou větu vyjádřit např. takto: hostem victum nostri milites persequebantur
Vezmeme si to ještě jinak, ablativ se může pojit s participiem prézenta nebo s participiem perfekta.
Sí multí mílités oppidum défendunt, oppidum expugnárí nón potest.
Multís mílitibus défendentibus oppidum expugnárí nón potest.
Obě věty mají stejný význam. Vedlejší větu ale můžeme nahradit právě vazbou ablativu s participiem, tedy ablativem absolutním. A protože používáme participium prézenta, jedná se vlastně o děj současný k ději hlavní věty.Překládáme slovesem nedokonavým a obvykle aktívem. A díky ablativu absolutnímu si můžeme výrazně zkrátit celou větu. Důležité je, aby se participium shodovalo v rodě, čísle a pádě s příslušným substantivem v ablativu.
Rómuló rengante Róma parva erat.
Rómuló rége Róma créscébat.
Druhý příklad dokazuje, že místo participia prézenta může stát také substantivum nebo adjektivum.
Použití participia perfekta znamená, že vyjadřujeme děj, který už se stal, tedy děj předčasný k hlavní větě a překládáme obvykle dokonavým slovesem často v pasívu.
Caesare interfectó...
Mílitibus convocátís dux signum proelií dedit.
Thermopylís expugnátís Xerxés Athénás petébat.
Epistulá scríptá pater félix erat.
Protože sloveso esse netvoří participium prézenta, stojí v ablativu absolutním přídavné jméno nebo podstatné jméno v ablativu.
Představte si větu: Cum Rómulus réx esset, Róma créscébat. Když byl Romulus králem, Řím vzkvétal
Věta je správně, ale můžeme ji vyjádřit stylisticky lépe pomocí ablativu absolutního. Sloveso ESSE ale netvoří participium prézenta, a proto si vypomůžeme ablativem substantiva nebo adjektiva:
Rómuló rége Róma créscébat. (Můžeme samozřejmě vyměnit sloveso a místo být můžeme říct kraloval - to už participium prézenta má: Rómuló régnante...)
Rómuló vívó Róma créscébat.
Přidám ještě cvičení.