Skloňování a časování v latině - obecné pojmy

Toto vysvětlení je zjednodušené a určené především studentům medicínských oborů a středních zdravotnických škol.

Jakmile otevřete jakoukoli učebnici latiny na našem trhu, zarazí vás určitě velké množství "cizích" slov v souvislosti s vysvětlením samotné mluvnice. Užívání původního názvosloví je totiž u latiny tradiční a proč ne, svoje kořeny má právě v latině samotné.

Tak především, latina skloňuje a časuje. To znamená, že bychom si měli především ujasnit, co to znamená a zda známe dobře pádové otázky a problematiku časování v češtině.

Skloňování neboli Deklinace

Latina rozlišuje 5 typů skloňování, tj. 5 deklinací. Nejprve se seznámíme s první deklinací, na které si také vysvětlíme všechny důležité obecné pojmy.

Latina skloňuje pomocí pádových koncovek, někdy mění i kmen slova. Použijme vžitý vzor VÉNA užívaný k první deklinaci.

SINGULÁR = JEDNOTNÉ ČÍSLO

1. NOMINATIV (1. pád kdo, co) VÉN-A ŽÍL-A
2. GENITIV (2. pád, koho, čeho) VÉN-AE ŽÍL-Y
3. DATIV (3. pád, komu, čemu) VÉN-AE ŽÍL-E
4. AKUZATIV (4. pád, koho, co) VÉN-AM ŽÍL-U
5. VOKATIV (5. pád, oslovujeme, voláme) -------------
6. ABLATIV (6. pád, o kom, o čem a také český 7. pád kým, čím) VÉN-Á ŽÍL-E, ŽÍL-OU

PLURÁL = MNOŽNÉ ČÍSLO

1. NOMINATIV VÉN-AE ŽÍL-Y
2. GENITIV VÉN-ÁRUM ŽIL
3. DATIV VÉN-ÍS ŽIL-ÁM
4. AKUZATIV VÉN-ÁS ŽÍL-Y
5. VOKATIV --------------------
6. ABLATIV VÉN-ÍS ŽÍL-ÁCH, ŽÍL-AMI

Určitě jste si všimli, že neuvádíme tvar pro pátý pád, neboli vokativ. Je to záměrně, abyste zbytečně neukládali do hlav další tvar, který ve své praxi ale nikdy neuvidíte a nikdy se s ním v "lékařské" latině nesetkáte. Něco jiného je to ale v běžné latině.

Pokud jde o ABLATIV, latinský šestý pád v sobě zahrnuje český pád šestý, tzv. LOKÁL i sedmý, tzv. INSTRUMENTÁL. I tak je těch tvarů hodně. Na vás teď je, abyste se naučili koncovky 1. deklinace. Naučte se je pořádně, žádná ostatní deklinace už není tak jednoduchá, jako první. Existuje řada pomůcek, jak se jednotlivé deklinace naučit, prozatím si podrobnosti necháme do dalšího článku a podíváme se ještě na tyto pojmy:

• jmenný rod - mužský (masculinum), ženský (femininum), střední (neutrum)

ČASOVÁNÍ neboli KONJUGACE

Latina používá tzv. 4 konjugace, podle jednotlivých slovesných kmenů. Není třeba alespoň pro začátek zacházet do podrobností, určitě by ale bylo vhodné zopakovat si následující pojmy:

• jednotné a množné číslo - singulár a plurál
• slovesný rod - činný a trpný, tj. aktívum a pasívum
• slovesné osoby - 1, 2, 3 (já, ty, on)
• slovesné způsoby - oznamovací (indikativ), rozkazovací (imperativ), podmiňovací, latina rozlišuje ještě konjunktiv
• slovesný čas - přítomný (prézens), minulý (imperfektum a perfektum) a budoucí (futurum)
• neurčitek - infinitiv (slovesný tvar, u kterého nelze určit osobu ani číslo, např. běhat, skákat)

SLOVNÍKOVÁ HESLA

Na závěr si ještě ukážeme, z čeho se skládají jednotlivá slovníková hesla, co znamenají všechny ty koncovky uvedené za jednotlivými slovy.

VÉNA, AE, F. - ŽÍLA tak tak vypadá běžné slovníkové heslo.

véna - základní tvar, u substantiv, tj. podstatných jmen, je to nominativ, sg. (tj. 1. pád jednotného čísla)

ae - koncovka genitivu sg. (tj. 2. pádu jednotného čísla) - je důležité si ji pamatovat, protože nás navede, ke které deklinaci přiřadíme dané slovo

f - femininum, tj. ženský rod

amputó, áre - amputó - 1. os. sg. indikativu aktiva tj. já amputuji

áre - přípona infinitivu - podle ní poznáme, ke které konjugaci dané sloveso patří.

SLOVNÍKOVÁ HESLA SE MUSÍTE UČIT CELÁ. Pamatujte na to.