2. deklinace - vysvětlení mluvnice

V tomto článku se podíváme na 2. deklinaci, tj. druhý skloňovací typ. Narozdíl od první deklinace, ve druhé se objevují podstatná jména převážně v mužském nebo středním rodu. Nejprve tedy mužský rod:

ustálených vzorů je několik: servus, ager, puer, músculus... Mají vždy něco společného, především nominativ je obvykle zakončen na -us (puer, ager mají vlastně nulovou koncovku) a genitiv je vždy zakončen na -í.

nominativ servus otrok nominativ serv-í otroci

genitiv serv-í otroka genitiv serv-órum otroků

dativ serv-ó otroku, otrokovi dativ serv-ís otrokům

akuzativ serv-um otroka akuzativ serv-ós otroky

vokativ serv-e otroku vokativ serv-í otroci

ablativ serv-ó o otrokovi, s otrokem ablativ serví-ís s otroky, o otrocích

Je to vlastně taková básnička, kterou se musíte naučit: puer, puerí, pueró, puerum, puer, pueró a v množném puerí, puerórum, puerís, puerós, puerí, puerís. Vokativ se často vynechává a je pravda, že celá básnička bude bez vokativu lépe znít a lépe se učit, pozor ale, abyste koncovky vokativu poznali, až je uvidíte v textu.

Střední rod má stejné koncovy, jaké jsou uvedeny nahoře s tím, že jednak je nominativ zakončen nikoli na -us ale na -um a také že má jednu zvláštnost, která je ale stejná u všech deklinací, takže veliká výhoda. Dokonce je možné říci, že český vzor MĚSTO se chová obdobně, proto věřím, že se vám budou zvláštnosti středního rodu dobře pamatovat.

1. nominativ a akuzativ (v jednotném i množném čísle) je vždy stejný : verbum - kdo co slovo, verbum - vidím koho co slovo (i české "slovo" má oba tvary stejné)

verba - kdo co slova, verba - vidím koho co slova (města...)

Některé další zvláštnosti:

Často užívané slovo DEUS se skloňuje obvykle trošku jinak, jednak oslovujeme bože - deus (bez změny, tj. nikoli dee), jednak se objevují tvary nom. pl. : deí, dií i dí, dativ a ablativ pl. deís, diís i dís.

Další často užívané slovo VULGUS - lid je NEUTRUM, používá se jen v singuláru a má jen 4 pády: nom., ak. a vokativ je vulgus a ablativn vulgó. Jiné tvary toto slovo nemá.

Vokativ slov filius a meus je mí fílí - můj synu (tj. nikoli mé filié).