Ukazovací zájmena #1 (Pronomina demonstrativa)

Už v tomto článku jsme si vysvětlovali, že osobní zájmena is, es, id se mohou používat jako zájmena ukazovací . Kromě toho existují další, např. idem, eadem, idem nebo ipse, ipsa, ipsud . O těch budeme ale hovořit někdy příště, tentokrát se podíváme na jiná tři zájmena, a sice hic, haec, hoc iste, ista, istud* ille, illa, illud .
*Je těžké najít správný výraz pro tato zájmena, protože tamten může mít stejný význam jako onen a stejně tak překlad tenhle, tahle, tohle by mohlo znamenat totéž, co tento, tato, toto. Proto je dobré vědět, kdy se jaké zájmeno užívá a přeložit ho podle valstního cítění.

Jsou to zájmena, takže by se měla shodovat v rodě, čísle a pádě s podstatným jménem, na kterém závisí. V případě samostatného postavení by měly být v rodě, čísle a pádě podstatného jména, které zastupují.

Jejich skloňování si můžeme prohlédnout v následujících přehledných tabulkách:

1) HIC - HAEC - HOC

Toto zájmeno se používá, popisujeme-li objekty, které se vyskytují velmi blízko mluvčímu. Může to být třeba stolek, který stojí hned vedle něho, může to být kniha, kterou drží v ruce, apod.
Hic liber a poeta claro scribebatur.

V množném čísle je skloňování stejné jako adjektiva 1. a 2. deklinace, tedy s výjimkou nominativu a akuzativu neutra, kde je koncovka ae+c= HAEC). Jednotné číslo má některé tvary podobné, například ablativ nebo akuzativ maskulina a feminina. Všechny rody mají stejný tvar pro genitiv a dativ singuláru.

HÓC - ablativ druhé deklinace je zakončen na Ó. Analogicky je to i s ženským rodem HÁC.
HUNC, HANC - akuzativy prvních dvou deklinací jsou zakončeny u mužského rodu na UM, u ženského AM. Podobnostu tu je, pravděpodobně došlo k nějaké asimilaci H-UM+C na HUNC, ap.

2) ISTE - ISTA - ISTUD

Zájmen iste, ista, istud se užívá pro popis objektů, které jsou vzdálenější mluvčímu. Zpravidla se popisují jako objekty blízké oslovenému. Může to být tedy kniha, kterou drží oslovený nebo nějaký stolek který stojí mimo dosah rukou mluvčího.
Iste liber a poeta Romano scribebatur.

Toto zájmeno se skloňuje podle 1. a 2. deklinace, má však několik odlišných tvarů, a to v singuláru. Co je velmi důležité - V genitivu singuláru mají všechny tři rody tvar ISTÍUS (lze i ISTIUS) a v dativu ISTÍ (nebo ISTI).

3) ILLE - ILLA - ILLUD

Tohoto zájmena použijeme tehdy, popisujeme-li objekty vzdálené jak mluvčímu, tak i oslovenému. Mohou být vzdálené několik metrů, může se jedna i o objekty, které jsou mimo viditelný dohled. Bude to tedy například kniha, která je v knihovně na druhém konci místnosti mluvčího a osloveného nebo i stolek, který je vedle v místnosti.
Ille liber a fillio meo legebatur.

Toto zájmeno se skloňuje podle 1. a 2. deklinace, má však několik odlišných tvarů, a to v singuláru. Co je velmi důležité - V genitivu singuláru mají všechny tři rody tvar ILLÍUS (lze i ILLIUS) a v dativu ILLÍ (nebo ILLI).

POZOR!
Nesmíme si plést ukazovací zájmena ILLE, ILLA, ILLUD (význam ONEN, ONA, ONO) se zájmeny osobními IS, EA, ID (ON, ONA, ONO)!

Pravidla, že iste užijeme pro popis věcí, které jsou v blízkosti osloveného, se nemůžeme držet ve všech případech. Obvykle, překládáme-li z češtiny do latiny, musíme se spolehnout na naše cítění prostoru a my si tedy určíme jak daleko to asi bude. Popíšeme si pravou stranu ulice, kde je krásně vidět, pro jakou vzdálenost se které to zájmeno užívá.

Hic domus luteus est.

Istí domuí téctum viridis est.

Ille domus téctum griseum habet.

POSTILA je známé dílo Mistra Jana Husa. Je to počeštěný tvar latinského POST ILLA VERBA

Dé hác urbe sum, dé istá urbe es, dé illá urbe est.

Hanc servam nón necá!

Haec pugna istós milités capit.

Illud templum nón scímus.