Aktivní indikativ perfekta
Perfektum je jeden ze tří latinských minulých časů, který se používá pro označení děje, který byl již v minulosti ukončen. Narozdíl od imperfekta, které už známe a které označuje děj dlouhotrvající, opakovaný nebo nedokončený. To ostatně zcela jasně vyplývá z názvů obou časů - když je něco perfektní, tak je to dokonalé. V češtině takový minulý čas nemáme, místo toho rozlišujeme vid u jednotlivých sloves, který je buď dokonavý, nebo nedokonavý. Latinské perfektum tedy musíme překládat slovesem dokonavým. Pro lepší pochopení příklad:
chválil jsem - laudábam - děj neukončený - nevíme, kdy a jak dlouho jsem chválil, proto použijeme imperfektum
pochválil jsem - laudáví - děj ukončený, použijeme perfektum a do češtiny přeložíme dokonavým slovesem
A nyní se podívejme, jak se tvoří tvary sloves u jednotlivých osob. Potřebujeme k tomu tzv. perfektní kmen. Ten se zpravidla tvoří vloženým písmenem -v- nebo -u-, velice často ale bývá nepravidelný. Je proto potřeba ho vyhledat ve slovníku, kde je uveden hned za infinitivem:
laudó, -áre, -áví, -átum chválit
videó, -ére, vídí, vísum vidět
scríbó, -ere, scripsí, scríptum psát
Následně použijeme tyto osobní koncovky:
osoba | jednotné číslo | množné číslo |
---|---|---|
1. | laudá-v-í víd-í |
laudá-v-imus víd-imus |
2. | laudá-v-istí víd-istí |
laudá-v-istis víd-istis |
3. | laudá-v-it víd-it |
laudá-v-érunt víd-érunt |
Je tedy potřeba naučit se: -í, -istí, -it, -imus, -istis, -érunt
Na závěr ještě několik příkladů ve větách:
In fériís librós legébam. O prázdninách jsem četl knihy.
In fériís librós multós légí. O prázdninách jsem přečetl mnoho knih.
Magister discipulós bonós semper laudábat. Učitel vždy chválil dobré žáky.
Magister discipulum bonum laudávit. Učitel pochválil dobrého žáka.
Poetae clárí carmina scríbébant. Slavní básníci psali básně.
Poetae clárí multa carmina scripsérunt. Slavní básníci napsali mnoho básní.