Jste skladníky ve šroubárně a rádi byste si přečetli Vergilia v originále? Možná ano, vězte ale, že číst latinské verše není totéž, jako probírat se moderní poezií. V antickém světě totiž hrál nesmírně důležitou úlohu rytmus, jak by taky ne, když byly verše prvotně určeny ke zpívání. Proto také má latina jedno slovo pro báseň i pro píseň - carmen. A máme-li zpívat, musí mít píseň nějaký rytmus. A rytmus, to je v antické poezii opravdová věda.

Podívejme se společně na jednoduchý výklad o tom, jak číst verše psané tzv. hexametrem. Otrlejší z vás vidí už v názvu slova hexametr něco se šestkou, jedná se skutečně o šestistopý daktylský verš. Složité? Sledujte mě:

k zápisu rytmu použijeme jednoduché značky: pro dlouhou slabiku _, pro krátkou slabiku °. Pak určitě budete souhlasit, že rytmus slova např. mare označíme jako °°, rytmus slova omnia takto: _°°.

Dlouhé a krátké slabiky

Jak ale poznáme, která slabika je dlouhá a která krátká, když latinský text délky neuvádí? Musíme se naučit několik základních pravidel. Slabika je buď dlouhá přirozeně - ve slovníku se délky uvádějí - nebo polohou, některé jinak krátké slabiky prostě považujeme za dlouhé tehdy, pokud stojí v sousedství jiných slabik nebo hlásek. Za dlouhou slabiku se považuje především ta, kde po krátké samohlásce následuje skupina souhlásek. Uvedu příklad: nunc _, fert _, nebo už zmiňované omnia _°°.

- souhláska X se považuje za dvě souhlásky K+S, proto tvoří dlouhou slabiku
- QU se považuje za jedinou souhlásku, proto není dlouhé: quoque °°
- spojení BL, BR, CL, CR, TR, PR atd. se podle potřeby považuje buď za slabiku krátkou nebo dlouhou
- objeví-li se ve spojení dvě samohlásky vedle sebe, vznikne hiát, který se odstraňuje elizí (složité? dvě samohlásky vedle sebe splynou v jednu- primaque ab origine - se přečte /primakvaborigine/ )
- H na začátku se považuje také za samohlásku
- ve spojení -um, -am, -em + est se e- u slovesa vynechává

Další pravidla

Podívejme se ještě na některá konkrétní pravidla, která pro hexametr platí:

V prních čtyřech stopách se mohou libovolně zaměňovat daktyly se spondejem, v páté stopě musí být daktyl a v šesté stopě naopak musí být spondej nebo trochej.

Schéma hexametru

Podle toho, co už víme, vypadá schéma hexametru takto:

A protože teď už známe všechna pravidla, je na čase uvést nějaký konkrétní příklad. Použijeme úvod z Ovidiových Metamorfóz:

A ještě doslovný překlad, najdete ho pod žárovičkou.