Pokud jste se již někdy pokoušeli využít své dosavadní znalosti latiny a sestavit nějaké latinské souvětí, možná jste narazili na problém, jak v latině vyjádřit jednoduché české "že". Například:

Myslím, že je šťastná.
Vím, že nic nevím.
Vidím, že otec přichází.

Všechny tyto věty lze velmi jednoduše přeložit vazbou akuzativu s infinitivem, kterou si nyní vysvětlíme.

Vytvoření vazby

Princip je jednoduchý, neboť vše vyjádříme pouze jednou větou. Vezmeme si modelový příklad "vidím, že otec přichází".

• podmět vedlejší věty (v tomto případě je to otec) převedeme do 4. pádu (i se všemi přídavnými jmény, která se k němou vztahují)
• sloveso vedlejší věty převedeme do tvaru infinitivu

Naše modelová věta tedy bude vypadat takto: Video patrem venire.

Když si větu přeložíme doslova (vidím otce přicházet), tak zjistíme, že tuto vazbu používáme i v češtině. Pouze však u sloves smyslového vnímání (vidím, sylším...). Kdežto v latině se užívá i se slovesy, se kterými bychom ji do češtiny přeložit nemohli, a sice se slovesy vyjadřujícími různé myšlenkové pochody:

Puto eam felicem esse. - Myslím, že je šťastná. (Myslím ji být šťastnou.)
Scio me nihil scire. - Vím, že nic nevím. (Vím sebe nic nevědět.)
Spero te valere. - Doufám, že jsi zdráv. (Doufám tě být zdravým.)
Audio vos de eis loqui. - Slyším, že o nich mluvíte. (Slyším vás o nich mluvit.)

Minulost a budoucnost

Vazbu akuzativu s infinitivem můžeme samozřejmě posunout také do minulosti nebo do budoucnosti, a sice pouhou výměnou infinitivu. Více v tomto článku.

Scio me nihil scire. - Vím, že nic nevím.
Scio me nihil scivisse. - Vím, že jsem nic nevěděl.
Scio me nihil sciturum esse. - Vím, že nic nebudu vědět.