Lingua Latina
Vedlejší věty snahové, obavné a zabraňovací
Nejprve si zopakujte věty účelové, jejich pravidla budeme v dnešním výkladu potřebovat. Podíváme se totiž společně na vedlejší věty, které jsou svojí podstatou také větami účelovými a které následují po slovesech vyjadřujících
a) snahu nebo žádost ( např. slovesa óró 
, petó , rogó optó , postuló , imperó , moneó , suádeó , fació atd.)
b) obavu ( např. timeó , metuó , vereor , timor est , metus est , perículum est )
c)bránění ( impedió , obstó , recúsó déterreó )
Čeština takové členění nepoužívá, nejčastěji v češtině hovoříme o předmětných větách.
Vedlejší věty snahové
Rogó, ut loquaris. Žádám, abys mluvil.
Rogábat, né loquerentur. Žádal, aby nemluvili.
Jak jste si všimli, platí zde stejná pravidla, jako v účelových větách. Tj. po čase hlavním následuje konjunktiv prézenta, po čase vedlejším konjunktiv imperfekta.
Spojka UT aby NÉ aby ne
Optó, ut sánus sim.
Optábámus, ut prodessémus.
Optá, né deleás.
Rogó, ut bene audiátis.
Rogámus, ut réx sís.
Rogó, ut dormiátis.
Vedlejší věty obavné
Timeó, ut sána sís. Bojím se, abys byla zdravá = že nejsi zdravá.
Timébam, né aegróta essés. Bála jsem se, abys nebyla nemocná = že jsi nemocná.
Nón timeó, né aegróta sís. Nebojím se, že budeš nemocná.
Nón timeó, né nón sána sís. Nebojím se, že nebudeš zdravá.
I v obavných větách tedy platí pravidla zmiňovaná výše. Tj.po čase hlavním následuje konjunktiv prézenta, po čase vedlejším konjunktiv imperfekta. Při překladu si ale všimněte, jak se překládají jednotlivé spojky:
UT - aby, že ne
NÉ - aby ne, že (ano)
NÉ NÓN - že ne
Vereor, ut líberí símus.
Timébam, né longé errárem.
Timés, ut veniam.
Vedlejší věty zabraňovací
Impedió té, né hoc faciás. Zabraňuji ti, abys to dělal = zabraňuji ti to dělat.
I v těchto větách platí pravidlo pro věty účelové.
Spojka NÉ - aby ne
Prohibémus vós, né hoc loquáminí.
Impedíví té, né librós legerés.
Mater nós prohibet, né currámus.
Více detailů pak můžeme zmínit v článku pro pokročilé.
